17. listopad 2015
STÁTNÍ SVÁTEK
Nástup do výuky: 18.11.2015 v 8.00 hod
17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii
17. listopad, po světě známý jako Mezinárodní den studenstva, se v Česku vztahuje ke dvěma historickým milníkům, jež od sebe dělí půl století: uzavření českých vysokých škol v roce 1939 a začátek sametové revoluce v roce 1989.
Československá vlajka nad zaplněným Václavským náměstím v listopadu 1989.
Od roku 2000 se obě události v České republice uctívají státním svátkem. Do té doby měl 17. listopad statut významného dne. Výročí boje studentů za svobodu a demokracii si připomínají i občané Slovenské republiky.
Tento den je rovněž Mezinárodním dnem studenstva, který odkazuje právě na události v protektorátu roku 1939. Rozbuškou k nim se stala pražská demonstrace po pohřbu studenta Jana Opletala 15. listopadu 1939, která přerostla v protiokupační protesty. Opletal podlehl čtyři dny předtím následkům střelného zranění, jež utrpěl během násilného potlačení tiché demonstrace studentů u příležitosti 21. výročí vzniku Československa.
Oslava 17. listopadu patří k nejvýznamnějším státním svátkům v České republice.
Adolf Hitler poté nařídil uzavření všech českých vysokých škol, k němuž došlo právě 17. listopadu. V zemi proběhlo rozsáhlé zatýkání mezi studenty. Více než tisícovka jich byla převezena do koncentračního tábora Sachsenhausen, z nějž už se někteří nevrátili. V bývalých ruzyňských kasárnách pak Němci popravili devět studentů, kteří podle nich stáli v čele studentských organizací.
Pietní pochod přerostl v protistátní demonstraci
Půlstoletí staré události si občané připomněli také v roce 1989, kdy povolené pietní shromáždění studentů přerostlo v protirežimní demonstraci, jež byla nelítostně potlačena. Akce odstartovala sametovou revoluci, která vedla ke svržení totalitního režimu v Československu.
V průběhu 80. let došlo v Československu k mírnému rozvolňování režimu, což umožnilo opozici větší aktivitu. Zejména v letech 1988 a 1989 se stále častěji pořádaly demonstrace k uctění historických okamžiků. Revoluční nálady přiživil také sovětský prezident Michail Gorbačov svým rozhodnutím o opuštění Brežněvovy doktríny, která Sovětskému svazu umožňovala intervenovat v přidružených zemích. Komunistické režimy ve státech východního bloku se pak jeden po druhém hroutily. Devátého listopadu padla například Berlínská zeď.
Na 17. listopadu 1989 bylo domluveno shromáždění studentů na Albertově. Kolem čtvrté hodiny odpoledne se na místě sešlo několik tisíc studentů. Na začátku demonstrace se slova ujal Josef Šárka, účastník Opletalova pohřbu v roce 1939. "Studenti, nedejte se, jsem rád, že bojujete o to, o co jsme bojovali my tenkrát," pronesl.
Pořádková policie zahradila demonstrantům během sametové revoluce cestu na Hradčany.
Původně ohlášený pietní akt se brzy změnil v protirežimní demonstraci, kdy dav skandoval hesla jako Zrušte monopol KSČ! Chceme svobodné volby! Jakeš ven! a provolával slávu Chartě, Tomáši Garriguoviu Masarykovi a Václavu Havlovi. Před pátou se průvod vydal na Vyšehrad, kde lidé zcela zaplnili hřbitov a jeho okolí. Někteří položili květiny k hrobu Karla Hynka Máchy, na závěr se hromadně zpívala státní hymna.
Policie sevřela obklíčení a vyzývala k rozchodu
Ve čtvrt na sedm demonstrace na Vyšehradě oficiálně skončila a někteří se rozešli domů. Většina ale chtěla pokračovat do centra na Václavské náměstí. Několikatisícový dav se vydal Vyšehradskou ulicí směrem na Karlovo náměstí. V tom mu ale zabránily bezpečnostní složky, jejichž členové zastoupili demonstrantům cestu a došlo k prvním incidentům. Policie měla rozkaz nepustit průvod na Václavské náměstí.
Špacír protestujících se proto odklonil na nábřeží, odkud putoval k Národnímu divadlu. Tam čelo průvodu zabočilo směrem na Národní třídu. Pochodující dav byl zastaven až v oblasti Perštýna, kde jej před obchodním domem Máj veřejná bezpečnost obklíčila a odřízla okolní ulice. Uprostřed policejních kordonů zůstaly údajně uvězněny dva až tři tisíce lidí.
Studenti před kordonem členů Veřejné bezpečnosti dávali najevo, že jejich demonstrace je nenásilná.
Demonstranti si posedali na zem a nenásilnou demonstraci doprovodili skandováním hesel jako Máme holé ruce! nebo Vy nás máte chránit! Lidé v předních řadách zapálili ve volném pruhu mezi nimi a policií svíčky a některé dívky zastrkávaly ozbrojencům za štíty květiny jako výraz nenásilí.
Demonstrant před zátarasami 17. listopadu na Václavském náměstí.
Bezpečnostní složky ještě více sevřely obklíčení a zároveň vyzvaly dav k opuštění prostoru. Nebylo však kudy odejít, a tak policie po "neuposlechnutí" výzev začala účastníky protestu surově bít. V jednom místě vytvořili příslušníci uličku, kterou se demonstrující pokoušeli uniknout ze stísněného davu. Tam je ale čekaly jen další rány a mlácení.
Stovky lidí utrpěly při zásahu zranění a mnoho jich bylo v poutech transportováno připravenými autobusy. Některým se podařilo schovat v chodbách okolních domů a v bytech, do nichž byli vpuštěni. Po deváté hodině byl dav rozptýlen. Později večer se někteří vrátili, aby na místě zapálili svíčky.
